Před více než čtyřmi měsíci jsem Vám psal, jak jsme hekticky rozjížděli výstavu Františka Víznera v Novém Boru. http://www.webareal.cz/ceskoslovenskesklo/25-STARE-CLANKY-OLD-ARTICLES/1078-Tyden-v-poklusu
V sobotu tato výstava skončila a včera jsem za ní udělal definitivní tečku.
Těžko ten pocit vyjádřit, napadá mě, že je to asi jako na konci krásné dovolené. Nastal čas balit a člověk smutně skládá věci do kufru. Vím, že je čas pokračovat a jít dál, přesto se nějak nechce, a i chlápka mého typu, přepadá jakási podivná lítost a stesk, že už je to za námi a pryč. A co teprve křehká Daniela!
Zůstali jsme v tom sami dva a poloprázdný výstavní sál Musea moderního skla Ajeto. Víznerovy broušené věci byly odstěhovány do Prahy a my pomalu a líně balíme „design“. Moje utrpení je násobeno tím, že musím třídit zvlášť věci, které patří Maximovi Velčovskému a zvlášť pak svoje a mám pocit, že ty jeho bedýnky se plní nějak rychleji a vázičkami co by měly být moje a přitom patří jemu. Ten náš svět je ale kruté místo!
No, nedá se nic dělat, jedeme dál.
Dnes odpoledne bude zahájena další Víznerova výstava v Nové síni ve Voršilské ulici v Praze, takže kdo jste nestihli, za ty čtyři měsíce do Nového Boru, máte další tři týdny k dobru v Praze. Kromě broušených věcí vystavených na novoborské výstavě, by měly být presentovány i některé nejnovější práce pana Víznera a také fotografie z jeho dílny. Co neuvidíte, budou Víznerovi předměty z lisovaného a hutního skla, pražská výstava je zaměřena výhradně na ateliérovou tvorbu. Tak aby Vám to nebylo líto, přiložil jsem pár fotek méně známých lisovaček, třeba někde nějaké máte na půdě, a ani netušíte, že je to Vízner.
Na dnešní vernisáži budu a určitě podám zprávu nejen panu Víznerovi, ale i Vám.
Bohužel, ani dnešního zahájení se pan František Vízner zúčastnit ze zdravotních důvodů nemůže, a tento fakt je tím smutnější, že právě dnes oslavuje své 75. narozeniny.
Bývá zvykem k narozeninám vinšovat hodně zdraví a to je vlastně to jediné a hlavní, co panu Víznerovi bychom dnes všichni měli přát. Kdybych byl věštec a léčitel jako třeba Vlastík Plamínek (http://www.youtube.com/watch?v=L_KejZzSdZQ&feature=), pokusil bych se zdraví pro pana Víznera vybubnovat, ale protože nekouřím přírodniny ani nezobu žádné rozveselovací pilulky, na Vlastíkův bubínek bych nespoléhal.
Nevěřím ani na dálkové přenosy positivní energie, ale co kdyby to náhodou fungovalo!
Proto Vás prosím, Vy všichni, kteří práci pana Víznera máte rádi a obdivujete ji, vzpomeňte si dneska na něj, a vyšlete směrem k němu v myšlenkách co nejsilnější přání brzkého uzdravení.
Děkuji
Jindra Pařík 9. 3. 2011
