Jiří Šuhájek v Atriu v PrazeVe výstavní síni Atrium na pražském Žižkově bude 20. 4. 2011 zahájena výstava z tvorby Jiřího Šuhájka.
Pod názvem Obrazy – sklo představí výběr z tvorby proslulého sklářského výtvarníka a malíře. Expozice bude otevřena do 20. 5. 2011.
Jiří Šuhájek je snad jediným českým sklářským výtvarníkem, který umí sklo i "fouknout".
Jiřího jsem potkal na vernisáži výstavy Františka Víznera a říkal mi, jak má sen postavit řadu svých Samurajů po Královské cestě od Karlova mostu až na Hrad.
Nápad skvělý, Ti Braunovi panáci jsou trochu mimo náš digitální věk, Samuraj bude každý jiný - a hlavně apolitický a bezvěrec, nebude tedy urážet muslimy ani židy - prostě bude pravým politicko-korektním Evropanem a jako takový by měl zdobit naši Matičku Stověžatou, když už se nepodařilo vyflusnout na Letnou ten blob.
Pan Petr Novotný je ochoten všech těch asi 20 až 30 Samurajů vyrobit, jen to někdo musí zaplatit.
A tady byste mohli pomovi Vy - přátelé českého skla,
Nemáte někdo náhodou strejdu v Bruseli?
více o Jiřím zde:
http://www.jirisuhajek.com
Hezký den
Jindra Pařík 15.4. 2011
Jiří Šuhájek představil pana PepíčkaVernisáž výstavy obrazů a skla Jiřího Šuhajka jsem si samozřejmě ujít nenechal, i když jsem kvůli tomu musel trochu ošidit svoji práci a odložit služební cestu do Německa, což se mi v budoucnu jistě po právu krutě vymstí. Ale nešť, kdo z nás občas nepodlehne pokušení a Jiří Šuhajek je vskutku ďábelský našeptávač a jeho skleněné sochy jsou pekelně podmanivé.
Odpoledne jako vymalované, Žižkov vylidněný a pro mě až nepochopitelně čistý, a v galerii Atrium pan Jiří, ve svém neodmyslitelném klobouku a vestičce.
Rozdával úsměvy do všech stran, pózoval u skleněného Samuraje i pozoruhodných obrazů s profesionálním výrazem manekýny od Diora, byl stále všude a s každým, a pořád se smál a bavil ostatní svými průpovídkami. Prominentním návštěvníkem vernisáže byl pak nestor československého skla, pan René Roubíček.
Zasedli jsme do sálu bývalého kostela do lavic opravdu jak v očekávání bohoslužby a pak to začalo. Nejdříve pochválila pana Šuhajka paní doktorka, jejíž jméno jsem v té ozvěně sálu přeslechl (za což se velmi omlouvám), pak promluvil sám pan Šuhajek o fenoménu československého skla a počátcích ateliérové tvorby. Připomenul, že u nás se sklářští výtvarníci sklo nikdy foukat neučili a neučí dodnes, a on se tomu naučil za svého studijního pobytu v Londýně počátkem 70tých let. Říkal, že když on začínal, sklářských výtvarníků bylo pár, všichni se znali mezi sebou, znali se jejich rodiny - cituji: „já když přišel poprvé do Ameriky, bylo tam sklářů tak 10, dneska jich je 10 miliónů, to nejmíň…“.
Vysvětlil také, že obrazy maluje už třicet možná čtyřicet let, ale nikde se tím dosud moc neprezentoval. Na střední škole se naučil malovat sklo a to prý je neuvěřitelná škála technik a možností, o které malíři nemají ani ponětí a on je využívá na plátně, i když to potom prý už nevypaluje.
Hlavní bod programu měl však teprve přijít.
Jiří Šuhajek nám představil kumštýře z jiného uměleckého odvětví, tedy hudebníka pana Pepíčka, který nám všem přišel zahrát. Takto uvedl pana Pepíčka na scénu:
http://www.youtube.com/watch?v=0Enq50a-k7I
Pan Pepíček se před výkonem osvěžil:
http://www.youtube.com/watch?v=SVAX7nNRXnA
A nakonec musel pro velký úspěch na vlastní žádost i přidávat:
http://www.youtube.com/watch?v=SB52KvXsVBw
Věřím, že se mnou budete souhlasit, že Jiří Šuhajek zase trefil kozu do vazu a přesně vystihnul genia loci pražského Žižkova.
Výstavu můžete, a měli byste, navštívit do 20. května ale pana Pepíčka tam, k Vaší smůle, už asi nezastihnete. Možná někdy příště, na další vernisáži…
Teď si uvědomuji, pan Šuhajek chystá na konec léta velkou výstavu v Karlových Varech.
Nedokážu úplně domyslet, jakého umělce si pozve na zahájení tam, ale vůbec bych se nedivil, kdyby se jmenoval Konrád. Laťka je nastavena zkrátka hooooodně vysoko.
Hezké Velikonoce, přátelé
Jindra Pařík 22.4. 2011
fotky zde:
https://picasaweb.google.com/Jindra8526/JiriSuhajekExhibitionOpening20042011Prague?authkey=Gv1sRgCKCihfvPvq6iOg#
