Vážení přátelé československého skla, chci se Vám omluvit za malou aktivitu v posledních dnech a zároveň poděkovat za podporu a Vaše milé mailíky. Snažím se ze všech sil, scanner je tak žhavý, že bych na něm mohl smažit volský voka, ale stále nějak nestíhám.
Trochu na mě tlačí pracovní povinnosti a trochu moje madam, která usoudila, že nic mně neprospěje více, než pohyb na zdravém vzduchu a tak jsem střídavě používán jako rypadlo, malotraktor či kultivátor. Poctivě musím ale přiznat, že mi zase významně pomáhá při fotografování těch střepů, o jejich umývání a pracném odstraňování vodního kamene ani nemluvě. Také její tolerance je bezbřehá, zvláště když kvůli přepravkám se sklem už vážně v baráku není k hnutí.
Přesto se stále pohybujeme vpřed. Díky laskavosti pana Gelnara (dávného ředitele sklářského muzea v Novém Boru) budu moci brzy na web umístit další materiály, které nám pomohou při identifikaci, s dokumenty pomáhají i pan Jiří, Martin a Max, autorská databáze se rozrůstá, stejně jako objem katalogů, dokumentů či časopisů.
Zcela vyjímečně mě potěšil osobní mail od syna pana Lubomíra Blechy, každého ješitného chlápka uznání těší a já nejsem vyjímkou.
Takže děkuji všem, a pokračujeme!
Jindřich Pařík 29.03.2010
