MAXIM VELCOVSKY: CITY SHADES
An installation inspired by Vienna.
Just few days ago, I chatted about design with Mr. Vizner. He said that in his career as a designer, when he designed a vase it was supposed to be used for holding flowers, a bowl was for actually for fruit and a little bowl, to be used for containing sugar or sweets. The idea of designing a decent tumbler, was to design something to drink out of, without any risk of it dripping down your front. Simple design function. The idea was that design should serve man, not the other way around.
\"It is frequently not the case today,\" he lamented, \"what true function does a palm tree made from plastic bottles have? Or a bookcase with sloping shelves. What is the point in making a statue of a couple of hoovers having sexual intercourse. Why anybody would put a Wellington boot on the table as a vase is an absolute mystery.\"
(http://www.designpropaganda.com/shop/contents/cs/d2014_MAXIM_VELCOVSKY_WATERPROOF_ONION.html))
At this moment, Maxim Velcovsky would have possibly coughed, hearing a critical reference to his own well known design in the conversation!
In my heart, I agree with Mr Vizner, but nothing it seems, is a certain as change. In design today, everyday products are manufactured for the home like art, whose aim is not to be purely useful but often to be just a decoration or accessory or talking point. Today, it is as though to be only an artist, sculptor, painter or glassmaker, is something fatuous and old-fashioned. People making things must today be creative in design and art, turn their hands to many aspects of production, design and art all at the same time, it is a market-place dominated by fashion today, not function.
As soon as I have hung up the phone, I heard a beep and it was an sms message from Max. He sent me the invitation for a new exhibition opening in Prague at the Krehky gallery organised by the Lobmeyr glass company of Austria. Among other items, there I would be able to see his new project entitled \"City Shades.\"
Heading there that night with my wife, I thought that nothing from Maxim would surprise me now. Having seen how creative he is, I try to expect the unusual. But actually, I was still suprised by his latest creation!
In the corner of the stylish gallery space, stood three rectangular boxes on top of each other, slightly ajar. They were backlit, showing city silhouettes. The real magic was disclosed when I took a look behind the boxes. All the silhouettes of Vienna were created by a careful assembly of very old glass, vases, glasses, bowls, etc. pieces from the Lobmeyr company. Max later explained to me that this project was created few years ago when he had first co-operated with this company from Vienna and got a glimpse of their old stock- the idea sprang from there.
Now I understood.
I have seen Mr. Velcovsky in action several times, the last time was when we accessed the old attic of the Skrdlovice glass factory in Moravia. Within a few seconds of seeing the dusty shelves of glass and boxes, Max lost self-control. He was running around everywhere, looking at this, brushing that. Soon, his expensive designer clothes were dirty and ripped, but no problem. His sore back that did not allow him to bend down for a piece of paper? miraculously repaired, his eyes glowing excitedly as he adventures around the crates of dusty glass, up and down, looking and learning. Max digs his hand into a dusty box, picks up a piece of cobwebbed glass, looks at it against light and then again moves on to another item covered in decades of dirt. It was only because Max is young he did not find his end in a coronary unit in the nearest hospital when he roamed excitedly around the old pattern room, but he could not help himself, driven by enthusiasm and curiosity.
The result of his searching the Lobmeyr stock, is really stunning. I do not know what Mr Vizner would say, this is possibly not his design taste, but I have to tell you Max, in my opinion, you really produced a fascinating and atmospheric installation. I am happy that thanks to the Krehky Gallery and the exhibition \"In Praise of Vienna,\" your project \"City Shades\" reached our capital. I would like to see the silhouette of Prague made that way sometime!!
But we must not praise the designer-artist too much because he could become a little above himself...... so just a little question perhaps....
\"Maxim, do we really need to go to Vienna for our glass?
Dont we have enough glassworks?!\"
Thank you Max, for the invite, I truely enjoyed the evening of glass, shadows and Vienna, it is a great show!
Jindra Parik 9.12. 2010
more about exhibion:
http://www.krehky.cz/en/exhibition/detail/5
and
http://www.dezeen.com/2008/11/06/installation-and-crystal-glasses-by-maxim-velcovsky-for-lobmeyr/
pictures from opening:
http://picasaweb.google.com/Jindra8526/ChvalaVidnePraiseOfVienna7122010?authkey=Gv1sRgCIik79aD86_z7QE#
Zrovna před pár dny jsme si o tom povídali s panem Víznerem.
Říkal, že za jeho časů, když navrhoval vázu, tak měla sloužit jako váza na květiny, mísa byla na ovoce a miska na cukr nebo bonbóny a ze sklenky se mohl člověk napít, aniž by mu hrozilo, že si pobryndá košili. Design měl sloužit člověku, a ne naopak.
Dneska je tomu jinak, rozhořčoval se. K čemu slouží palma z pet-láhví, knihovna se šikmými policemi, nebo sousoší kopulujících vysavačů to vůbec netuší.
Kdo si postaví na jídelní stůl holínku jako vázu, je mu pak vysloveně záhadou.
To asi musel Maxim Velčovský škytat, jak na něj hezky vzpomínáme.
Nerozumím tomu, ale mám stejný pocit jako pan Vízner.
Pod pojem design se schovávají i dílka vyrobená jako unikátní kousky, věci, jejichž cílem není být užitečnými, ale často pouze ozdobou, doplňkem, a to v tom lepším případě. Jako by být výtvarníkem, sochařem, malířem nebo sklářem bylo něco zpozdilého a nemoderního. Design dnes vládne modernímu výtvarnému umění.
Jen co jsem zavěsil telefon, zapípala esemeska. Vážně to asi funguje!
Max psal, že nás zve na vernisáž do galerie Křehký, na které mimo jiné uvidíme i jeho projekt „skleněných měst“.
Myslel jsem si, že od designéra jeho formátu mě už nic nepřekvapí, ale opak se stal pravdou. V rohu místnosti na sobě stály tři obdélníkové bedny se zářícími siluetami měst. Kouzlo přichází teprve, když se člověk podívá zezadu. Ty siluety tvoří nasvícené staré skleněné výrobky firmy Lobmeyr. Max nám vysvětlil, že celý projekt vzniknul před několika lety, když spolupracoval s touto vídeňskou firmou a dostal se do jejich starého skladiště.
A už jsem doma.
Viděl jsem Kudrnáče několikrát „v akci“, naposledy asi na staré půdě škrdlovické sklárny. V několika málo okamžicích Max ztrácí nad sebou kontrolu, nevadí, že si ušpiní a roztrhá „vystajlovaný ohoz“, namožená záda, kvůli kterým by před chvilkou nezvedl ze země ani papír, přestávají bolet, oči planou a Max noří své ruce do zaprášených beden, zvedá předmět proti světlu, prohlíží jej a znovu se boří do té letité špíny.
Bylo to zřejmě pouze Maxovo mládí, které způsobilo, že po setkání se starou vzorkovnou Lobmeyru neskončil na koronární jednotce, ale to vzrušení jistě muselo někudy ven.
Výsledek je opravdu impozantní.
Nevím, co by na to řekl pan Vízner, design to asi vážně nebude, ale tohle se Ti Maxi vážně povedlo. Jsem rád, že díky galerii Křehký a výstavě „Chvála Vídně“ se projekt „skleněných měst“ dostal i do naší matičky Stověžaté. Někdy bych rád takhle viděl i její siluetu.
Umělce nesmíme moc chválit, aby nezpychnul, tak na závěr malou výtku.
To jsi opravdu musel pro sklo až do Vídně?
To u nás je snad málo skláren?
Díky za pozvání, bylo to hezké
Jindra Pařík 9.12. 2010
Více o výstavě:
http://www.krehky.cz/
a
http://www.dezeen.com/2008/11/06/installation-and-crystal-glasses-by-maxim-velcovsky-for-lobmeyr/
Fotky z vernizáže:
http://picasaweb.google.com/Jindra8526/ChvalaVidnePraiseOfVienna7122010?authkey=Gv1sRgCIik79aD86_z7QE#
