logo    Československé sklo  Czechoslovakian Glass  Mistři českého skla - Czech Glass Masters 

Obsah


HISTORICkÉ PRÁCE »
Historie skláren Jihlavska - 1. část

Vysoká škola polytechnická Jihlava 
Univerzita 3.věku  

Historie skláren Jihlavska 


Závěrečná práce

2009

  

Vypracoval:

Václav Šilhánek

                                             

Obsah: 

1. Úvod
2. Skláři
3. Německý Šicndorf – Dobronín
4. Janštejn
5. Brodce
6. Karlín u Opatova
7. Brtnice
8. Antonínův Důl
9. Mirošov
10.
Úsobí
11. Smrčná
12. Bítovčice a Dolní Smrčné
13. Malé jihlavské brusírny skla a Výrobní družstvo
14. Šímova, později Paldova brusírna v Jihlavě
15. Palmeho brusírna v Jihlavě
16. Pančava a Příseka
17. Neumannova brusírna skla Jihlavě
18. Kostelec u Jihlavy
19. Závěr

 



 

1.       Úvod               

Práce je zpracována jako pomocné učební texty pro žáky sklářských učilišť a středních škol s cílem objasnit historické souvislosti vzniku a rozvoje výroby  skla a jeho zušlechťování v jihlavském regionu s přesahem do okolí Třebíče, Havlíčkova Brodu a Pelhřimova. Tento region zůstává pro sklářské historiky na pokraji zájmu a mnohem lépe jsou zdokumentované sousední regiony se sklárnami v Posázaví(Světlá nad Sázavou, Sázava nad Sázavou) a Horácka( Nové Město na Moravě).  

Již od středověku bylo na Jihlavsku intenzivně těženo dřevo pro stavby,  stříbrné doly, kovohutě a také pro sklářství. Nekvalitní dřevo z polomů se tak dalo výhodně spotřebovat rychle a výhodně posloužilo jako palivo do sklářských pecí    a jeho popel ještě posloužil pro výrobu draselné suroviny pro výrobu skla – salajky. Na Vysočině se také nacházel rovněž čistý křemen se jako hlavní surovina pro kvalitní sklo. Sklářské hutě se často stěhovaly z vytěžených polesí do blízkosti nových zdrojů dřeva a proto se na dodnes nachází v lesích skleněné střepy a stopy po sklářských pecích. Palivové dřevo bylo těženo z  česko-moravského pomezního hvozdu, což dokazují i písemné doklady o těžbě pro sklárnu ve Smrčné. Když ze doprava dřeva ze vzdálenějších lesů stala příliš nákladnou, sklárna se prostě stěhovala blíž k nevytěženým lesům. Po vytěžení lesa sklárna zanikly a skláři se rozešli jinam, i do ciziny. Po vytěžení vhodného dřeva koncem 19.století se sklářské hutě stahovaly k železničním tratím, po kterých se do skláren dovážely suroviny a uhlí z větších vzdáleností. Na hutě obvykle navazovaly provozy brusíren a malíren, které zaměstnávaly další volnou pracovní sílu.

 

Model z obr.3 je uložen ve sbírkách Musea Vysočiny v Jihlavě a byl vystaven na výstavě skla v Jihlavě v roce 1981. Původ modelu je neznámý. Sklářský technolog Rudolf Hais z Nového Boru potvrdil, že se jedná o unikátní řešení odtahu spalin krátkým komínkem, dosud nikde jinde nepopsaný. Tato velmi dobře navštívená výstava skla byla uspořádaná ze sbírkového skla muzea, ukázek z díla sklářské výtvarnice Ludvíky Smrčkové a aktuálního sortimentu jihlavských skláren Bohemia. Spoluprací na této výstavě byl pověřen autor této práce, který byl tehdy  zaměstnancem  jihlavských skláren a předával do muzea vzorky výrobků a výrobní dokumentaci podle novelizovaného zákona o dokumentaci průmyslové výrobě ve znárodněném průmyslu. Odbyt výrobků českých skláren do ciziny byl zajišťován exportními obchodnickými domy, které si v  19. a 20. století budovali podnikatelé v důležitých světových obchodních centrech. Mnoho talen- tovaných synků ze sklářských rodin tak poznalo vzdálené země jako obchodníci či tovaryši. Rakousko-uherská monarchie tak měla v českém skle výhodný exportní artikl, který se výhodně vyvážel později i ze samostatného Československa po rozpadu císařství.              

Sklo se stávalo už od 18. století předmětem běžné denní potřeby v panských, šlechtických a měšťanských sídlech a  také v prostých domácnostech venkova i proletariátu ve městech. Přehledně jsou vedené sbírky luxusního i lidového skla v regionálních muzeích v Jihlavě, Havlíčkově Brodě i v Novém Městě na Moravě. Jsou důkazem toho, že i na Jihlavsku a v jeho okolí se vyráběly srovnatelně kvalitní výrobky s produkcí severočeských, orlicko-horských, posázavských i šumavských skláren. V letech 2005 až 2006 byl odkryt archeologický nález - rozsáhlé kamenné základy sklářské huti u Nové Vsi za Božejovem na Pelhřimovsku, která zde fungovala na přelomu 17. a 18. století.

Tato práce se podrobněji zabývá sklářskou výrobu asi posledních 180 let. Neklade si za cíl úplný přehled sklářských hutí a rafienríí, který už sestavil  badatel Arnošt Kába, řediteljilavskéhmuzea. Práce chce na vybraných lokalitách a firmách studentům a zájemcům ukázat, jaké přírodní a společenské poměry vedly k rozvíjení sklářského řemesla a průmyslu. Jak dokazuje jihlavský badatel Rérich, už v roce 1866 se severně od Jihlavy v obci Smrčná tavilo, tvarovalo a dále zušechťovalo sklo. Huť zanikla koncem 19.století a brusírna zanikla až koncem 2.světové války. Stejný osud potkal sklárnu v Mirošově, provozovanou západně od Jihlavy v údolí Ježenského potoka. Brusírny skla vznikaly a již zanikaly v Bítovčicích, Přísece a v Kostelci u Jihlavy.

V Úsobí mezi Havlíčkovým Brodem a Humpolcem se krátce provozovala huť a brusírna skončila koncem 20. století. Počátkem našeho 21.století se přestalo průmyslově brousit sklo i v Brodcích u Kněžic, blízká lokalita Karlov měla dobře prosperující huť ještě před sto lety. V Dolním Smrčném za první republiky byla úspěšná brusírna skla. Při Horních Dubenkách v osadě Janštejn pod lesním masívem Křemešníku se dodnes už skoro dvě století vyrábí sklo tradičním ručním způsobem. Sklo se malovalo i v Telči. Při silnici z Jihlavy na Prahu v Antonínově Dole se sklo vyrábělo a zušlechťovalo sklo skoro dvě století. Při železnici z Jihlavy do Čáslavi byla v provozu sklárna a brusírna skla v Dobroníně celé dvacáté století.

V okolí Žďárských Vrchů na Horácku bylo v provozu mnoho skláren, popsaných podrobně v dokumentaci k expozicím skla v novoměstském muzeu. Sklárny v regionu Havlíčkův Brod dokumentoval Mgr. Pavel Rous v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod. Významnější Horácko tak převyšuje  jihlavskou sklářskou historii. Na hradě Lipnice, ve Světlé nad Sázavou a přímo v Havlíčkově Brodě také proběhly pěkné výstavy historického i současného skla. Přesto jihlavský ředitel muzea a badatel Arnošt Kába v polovině 20.století detailně popsal výstavu skla z jihlavských sbírek. Rovněž starosta Josef Böhm ze Smrčné u Jihlavy uvažuje o zřízení trvalé výstavy místní sklářské historie, zpracované jihlavským historikem Ladislavem Vilímkem v brožuře k významnému výročí založení obce.

Odbytové potíže počátkem 21. století způsobily omezení nebo zastavení výroby mnoha sklárnám a zušlechťovnám skla také na Vysočině. Jeví se potřeba urychleně dokumentovat i současný stav, protože již řada firem úplně zastavila výrobu a dosud nesplnila zákonnou povinnost odevzdat dokumentaci do archivů a vzorky výrobků do sbírek regionálních muzeí. Jako příklad lze uvést zaniklou brusírnu v Úsobí a Brodcích, vyhaslou huť v Tasicích, zastavenou hutní výrobu v Antonínově Dole a uzavřenou sklářskou huť a brusírnu v Dobroníně.      
Jihlavské sklárny Bohemia se sídlem v Antonínově Dole – Jihlavě koncem 20. století byly prodány jako akciová společnost do rukou sebevědomých manažerů a zaměstnanců a několikrát změnily majitele. Byly investovány nemalé prostředky na strojní technologie, které ale nepřinesly očekávané zisky a tak vedení ukončilo činnost ručních brusíren skla v Úsobí a Brodcích. Dalším krokem bylo zrušení ruční hutní výroby skla. Výhradně strojově se vyrábělo lisované zboží a polotovary pro strojní broušení. Nakonec byla výroba úplně zastavena v roce
2008 a poslední majitelé firmy se omezili pouze na obchodování se nakupovaným zahraničním sklem pod tradiční značkou Jihlavské sklárny Bohemia – JSB a s každoroční inovací vlastního designu. Sklo k obchodování si firma nechává vyrábět u zahraničních i tuzemských levnějších výrobců. Podle sdělení starosty v Úsobí pana Zámečníka neprojevil zájem o místní brusírnu skla dědic Grossmann z Anglie. Náhradní provozní program pro recyklaci odpadů od nového zájemce o objekt neprošel pro odpor občanů. Dědic brusírny skla v Brodcích z rodiny Horáků nedokázal prosadit svůj nárok v restituci ani na starý objekt brusírny pod rybníkem. Sklárny Bohemia ve Světlé nad Sázavou v roce 2009  již také úplně skončily s výrobou, propustily zaměstnance a o budoucnosti se obtížně jedná s případnými zájemci o koupi firmy a o znovuzavedení výroby. Nepatnou náhradou jsou nově vznikající malé sklářské hutě, brusírny i malírny, kde našlo práci jen málo propuštěných kvalifikovaných sklářů, malířů a brusičů. Například malou fungující huť provozuje akciová společnost Crystal Glamour v Okrouhlici u Světlé nad Sázavou, kde se pod vedením huťmistra a spolumajitele Zdeňka Koťary vyrábí olovnatý křišťál pro zpracování skla ve vlastní brusírně i  na prodej jiným brusírnám. Sklář František Novák v Dobroníně vyrábí historické repliky v malé sklářské dílničce pro světovou síť prodejen se sklem pro sběratele a znalce. Mezi Jihlavou a Žďárem v Bohdalově se ručně vyrábí sklo na malé huti skláře Křivského.  Odborné sklářské školství v regionu připravovalo sklářské učně a středoškoláky ve Světlé nad Sázavou, v Třešti a v Janštejně. V Janštejně bylo pro nezájem zrušeno pracoviště pro učně a v Třešti se již vyučuje jen pro malířky skla. Ve Světlé má sklářské učiliště vlastní zázemí pro praktickou výuku ve sklářských oborech. Prudký pokles počtu učňů  a studentů na sklářských školách ohrožuje i existenci dosud fungujících firem. Žel, české sklářství nedokáže bez podpory státu čelit levné konkurenci nekvalitního skla z Asie a velkovýrobě strojně vyráběného skla. Jako možná cesta se rýsuje podpora malých specializovaných firem regionální samosprávou. Pěkným příkladem je zapojení sklárny v Janštejně a malírny v Horních Dubenkách do programu evropské cyklotrasy s dobrým vyznačením v terénu i na propagačních mapách a prospektech.

 

Prameny:

http://iglau.cz/jihlava_dejiny.php?page=vil00_41.htmhttp://www.muzeumhb.cz/havlickobrodsko/historie-sklarstvi/http://www.region-vysocina.cz/index.php?sekce=vylety&cleneni=cyklovylethttp://www.sskola-trest.cz/index.php?option=com_content&task=section&id=5&Itemid=47http://www.vossvetla.cz/index2.html

Státní okresní archiv Jihlava - http://www.statnisprava.cz/  
http://muzeum.ji.cz/index.php?page=15c_II&galery=15c_II_galery

 

2.část zde:
http://www.webareal.cz/ceskoslovenskesklo/22-HISTORICkE-PRACE/2563-2-Cast


Obr.1.  Středověká sklářská pec podle Agricoly Obr. 2. Středověká sklenice z lesního skla s hutními nálepy - ilustrační foto Obr.3. Dřevěný vyřezávaný model sklářské pece z 19.století na otop dřevem ze sbírek Musea vysočiny Jihlava Obr.4.  Odkryté základy sklářské huti  u Božejova Obr.5.  Odkrytá podlaha sklářské huti u Božejova Obr.6.  Odkryté základy pomocných pecí u Božejova Obr.7.  Základy tavicí sklářské pece u Božejova                                                                          , foto:  www.archaiabrno.org/home/?acc=Bozejov Obr.8.  Mariánská huť u Herálce na začátku 20.století Obr.9. Skleněný opálem přejímaný broušený a malovaný  pohár,  foto archiv Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

MjZiOTcy