1/ Pozvánka na výstavu
2 - 3/ Lubomir Blecha / ? - Lyon heard - Lví srdce - aneb "sv. Václave, nedej zahynout nám i budoucím" aneb "Zlatí chlapci" - rozměry: 55 x 40 cm - Zlatno - 1985 - poznámka: autor byl v době studií znamenitý atlet ve skoku do výšky a dálky, 2. na akademickém mistrovství ČSR, 1952, též amatérský hokejista nastupující za SK Kamenický Šenov. V roce 1953 se po střetu na hrazení zranil, roztrhl plíce, co mu dále znemožnilo aktivně foukat plastiky, o to víc se zaměřil na fázi sochařskou - tvarování. Zůstal však velkým fanouškem hokeje!
4/ Lubomír Blecha / ? - sv. Anežka "princezno České země, pros za nás, smrtelné" - výška: 108 cm - Zlatno - cca 1974
5/ Lubomír Blecha / Flek - vitráž-reliéf v domě smutku v Žarnovici - Odříkání do hladin tajchů Banské Štiavnice - z cyklu "Modlitby, vzkazy, odříkání, básně vypsané do hladin moří, oceánu, jezer, rybníků a tajchů" - výška cca 6,5 m - 1965-1969 - jednotlivé sklené komponenty realizované v Borském sklu - Nový Bor - ps: není na výstavě - jedno ze tří dochovalých realizovaných monumentálních děl, z původně 14ti. Převažně byly v době normalizace odstraněné, zničené (hotel LUX v Banské Bystrici, etc, etc, ...)
6/ Lubomír Blecha - "Odpoutání" - z cyklu haptických kreseb "7 šťastných kapitol z poutí pylů" -rozměry 70 x 88 cm - 1994
7/ Lubomír Blecha / Jožo Ileš - "... jsi mi jako živé stříbro /alias čardáš“ (ale ve skutečnosti je plastika tím, kým a jak je sestavená - čím má prozradit na autora sestavy kdo se pod škraboškou tváře doopravdy schovává) - z cyklu: Slovensko – vrcholové období zralosti - abstraktní sochařství ve skle, 80. léta, soubor stabilů, mobilů, valivek, lenivek, pulzačních plastik - rozméry 60 x 60 x 35 cm - 11 komponent - Zlatno - 1956 - pozn: autor se plastikou pokušel zachytit pohyb v rozhraní mezi řádem
(harmonii) a chaosem (entropii). Plastika je hmotná jen proto, že z něčeho přeci jen být musí. Dle toho jak je sestavena, vyjadřuje buď chaos nebo jeho opak. Vše záleží na sestaviteli – malý hlavolam!. Sestavuje se tak že valivé vlny špon jdou zaklíněné proti sově v diagonální postavení vůči podložce. Každý komponent nesmí viset, ač zaklíněný, musí ležet, opírat se o podložku.
Za poskytnuté informace a fotografie velké díky panu Tomáši Blechovi, synu pana Lubomíra Blechy.
Jindra