logo    Československé sklo  Czechoslovakian Glass  Mistři českého skla - Czech Glass Masters 

Obsah


STARÉ ČLÁNKY - OLD ARTICLES »
Skleněné vánoční ozdoby

Christmas tree decorations

The exhibition of Christmas tree decorations has been opened in the Museum of Glass and Jewellery in Jablonec nad Nisou in north Bohemia. The colourful and seasonal exhibition presents Past present and future visions of Christmas decorations, it will continue showing the whole story of Christmas decoration production in glass, up until to the 15th May next year.


A new book about this subject is also availaible:

Glass Christmass Tree Ornaments by
Nový, Dagmar Havlíčková, Waltraud Neuwirth, Ondřej Šíp
in Czech. (English and German text are also included).
157 pages, many colour photographs
ISBN 978-80-86397-12-2,
price 350,- Kč

Tak už je to tady zase.

Ze supermarketů na nás utočí obrovský červený trpaslík Santa za úděsného hudlání vánočních písní a člověk, ať už vzdoruje sebevíc, je do té vánoční nálady vmanipulováván jak malý pionýr do lampionového průvodu.

Agresivní invaze vánoční nálady již v půlce listopadu mě je tak nějak proto srsti.

Když jsem byl dítě, bylo to všechno jinačí, vánoční svátky mnohem kratší, vánoční stromky větší, sněhu bylo po pás, hořká čokoláda byla hořčí a ta sladká zase sladší, pomeranč nebo banán vzácnost a dárky se nenakupovaly, ale sháněly.

Počítal jsem dny a pak i hodiny do Štědrého dne, a když už jsem se dočkal, motal jsem se od rána v kuchyni pod nohama a otravoval vyptáváním.

Je čas ozdobit stromeček“, zavelel táta.
Krabice s vánočními ozdobami měla 25 okének a ve 24 z nich se leskla krásná barevná ozdoba z tenkého skla. Dvacátépáté okénko bylo prázdně.
Pamatuješ, tu jsi loni rozbil, když si se sápal po čokoládě
Jak bych nepamatoval, křehký poklad na střepy, a konejšivá matčina pohádka o štěstí, jež prý přinášejí.

Teď nám bude chybět“ drásal mou dětskou duši neúprosně táta.

Naštěstí to půjde napravit, seber se a utíkej do obchodu a vyber tu nejkrásnější ozdobu, co tam budou mít a tu v pořádku dones! A ne že se budeš koulovat a rozbiješ jí cestou!

A bude chvilku pokoj“ slyšel jsem, jak táta říká mámě, ale to už jsem stál ve dveřích v gumových přezůvkách.

Pak jsem se brodil sněhem od nás z kopce dolů do „Domácích potřeb“ na Jeremenkově ulici, koupil tu „svojí ozdobu“, a chvátal zpátky k nám na Zelený pruh.
Měl jsem pocit, že jsem vybral nejkrásnější vánoční ozdobu na světě, nikoliv pomalovanou, bez zdobení falešným sněhem, žádné kytičky, jehličky či jiné ornamenty, jen čistou zlatou kouli, ve které se zrcadlil můj dětský obličej vypoukle deformován, jako by mě chtěl varovat, jak budu vypadat za 45 let.

Klouzalo to, párkrát jsem upadnul, ale vždy jsem volil bezpečný dopad na zadek, takže balíček v rukách se země ani nedotkl.

Můj táta byl vtipálek, všude kde byl, bylo hodně hlučno a veselo. Někdy to ale trochu přehnal, což jsem po něm asi zdědil.

V předsíni ode mě převzal síťovku s ozdobou, a ještě než jsem se stačil vyzout, volal z obývacího pokoje „vždyť je to rozbitý!“.

Zavalil mě pocit studu a lítosti, celý jsem se roztřásl, a protože kluci nebrečí, utekl jsem na zahradu ke králikárně se vybulit. Králík Ferda mě pochopil, přiskákal dopředu a strkal neustále pohybujícím se čumákem do pletiva na dvířkách kotce. Pak za mnou přišel táta, přinesl Ferdovi mrkev a mě hrušku, a řekl mi, že to všechno byl vtip a že koule je skvělá a nádherná a že nemám hned být „takovej posera“.

Ten pocit jsem pak zažil ještě hodněkrát.
Člověk se o něco úporně snaží, dá to toho všechno nelepší co dovede, a pak se to nějak nepovede nebo rozbije. Pak se polykají slzy – kluci nebrečí – a nikde žádný táta co by řekl, že to byl jen špatný vtip.
Jen zdálky, jako by jeho hlas šeptal „nesmíš hned bejt takovej …

Možná ty hořké neúspěchy člověka jen připravují na to, aby měl radost, když se něco povede a nebral to jako samozřejmost.

A výstava „Skleněné vánoční ozdoby“ v Jabloneckém museu skla a bižuterie se povedla!

Vernisáž, které jsem se mohl zúčastnit díky pozvání pana Dr. Petra Nového, kurátora výstavy, byla pro mě příjemným šokem. Takové množství vánočních ozdob shromážděných na jednom místě jsem si nikdy nedovedl představit. Poctivě jsem se nažil najít „tu svoji“ ozdobu z dětství, ale neuspěl jsem. Zájem o vernisáž byl ohromný, a tak jsem musel postupovat a nepřekážet ostatním. Je dobře, že výstava potrvá až do 15. května příštího roku, určitě si najdu čas a tu skleněnou kouli, co mě symbolizuje tátův drsný humor, mezi těmi stovkami ostatních vyhledám.

Budete-li mít jen chvilku času, zastavte se a projděte se po jablonecké výstavě vánočních ozdob, možná Vám také připomene něco velmi křehkého a dávného, co bylo krásné a je už pryč, a pryč by být nemělo.

O vánocích, ale ani nikdy jindy.

Jindra Pařík  6.12. 2010

Více o výstavě na stránkách Musea skla a bižuterie v Jablonci
http://www.msb-jablonec.cz/vystavy/

K výstavě byla vydána i skvělá trojjazyčná kniha:

Skleněné vánoční ozdoby.
Minulost, přítomnost, vize.
/ Petr Nový, Dagmar Havlíčková, Waltraud Neuwirth, Ondřej Šíp; Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, 2010,
barevné fotografie, texty česky, anglicky a německy,

157 stran,
ISBN 978-80-86397-12-2, 350,- Kč

http://www.msb-jablonec.cz/publikacni-cinnost/

Fotky z vernisáže jsou zde:
http://picasaweb.google.com/Jindra8526/SkleneneVanocniOzdoby19112010JablonecNN?authkey=Gv1sRgCPagqsKSjOyiogE#

.




NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

ZjM0MzQzOG