logo    Československé sklo  Czechoslovakian Glass  Mistři českého skla - Czech Glass Masters 

Obsah


STARÉ ČLÁNKY - OLD ARTICLES »
PAVEL HLAVA A TI DRUZÍ II

Tento příspěvek je pokračováním článku „Hlava a ti druzí“, který byl na tomto webu zveřejněn minulý měsíc. (http://www.webareal.cz/ceskoslovenskesklo/25-STARE-CLANKY-OLD-ARTICLES/2751-Pavel-Hlava-a-ti-druzi)

Stačil jediný pohled do katalogu připravované aukce společnosti Sýpka, která se má konat dne 22. května v paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze (Sýpka IV), aby bylo jasné, že klamání veřejnosti, a dovoluji si tvrdit, že ze strany některých organizátorů aukce vědomé klamání, pokračuje. Aukci neorganizuje totiž jen aukční dům Sýpka, ale současně se na organizaci podílejí další osoby (viz katalog), z nichž některé jsem s problematikou „Hlavových“ děl seznámil. Jedná se opět o část v aukci nabízených předmětů – váz, které jsou neprávem připisovány Pavlu Hlavovi či výrobci Crystalex Exbor. Jedná se minimálně o položky v katalogu aukce Sýpka IV č. 37, resp. 59 a 61.

Skleněné vázy nemají obvykle signaturu či dokonce výrobní číslo formátu VIN, které by objekt jednoznačně identifikovalo. A tak se na aukcích někteří prodejci snaží zvýšit atraktivitu a cenu nabízeného zboží zavádějícími či dokonce nepravdivými údaji, jako v tomto případě. To má pro sběratele skla (váz) ale fatální důsledky. Tímto podvrhem znehodnocují ta „pravá“ díla, ty pravé originální vázy, které skutečně navrhl Pavel Hlava, či které před více jak dvaceti lety skutečně vyráběl Crystalex - závod Exbor. Cenu uměleckého díla totiž určuje kromě jiného stáří a ojedinělost díla, či autorství díla. Čím více takových děl (podvrhů) je na trhu nabízeno, tím více cena originálů klesá. To je zákon trhu.

Oblíbeným argumentem těchto prodejců je, že neexistuje důkaz, že Pavel Hlava u návrhů těchto váz nebyl apod. A nakonec argumentují, že se Pavla Hlavy nemůžeme zeptat. Mohlo by se zdát, že mají pravdu. Pravdu mají v jediném – už se Pavla Hlavy nemůžeme zeptat. Pan Pavel Hlava bohužel v roce 2003 zemřel. Stále ale ještě v Novém Boru žijí vedoucí pracovníci z Crystalexu -Exbor, lidé z uměleckého oddělení Crystalexu – Exbor, žijí také potomci Pavla Hlavy atd. A Pavel Hlava ty vázy nevyráběl pokoutně doma a nežil ve vzduchoprázdnu, ale podle prodejců je měl vyrábět na základě jeho návrhu Crystalex – Exbor, podnik, který zanikl k 31.12.1990 a který zaměstnával stovky zaměstnanců. Za „kamančů“ byl možná v tomto státě dost velký nepořádek, ale ne tak velký, aby lidé z vedení či výtvarného oddělení státního podniku nevěděli, co jejich podnik vyrábí či na základě jakého návrhu to vyrábí.…….. Stačí si dát práci s vyhledáním těchto lidí a zeptat se jich, jako jsem to udělal já, a dozvíte se „hořkou“ pravdu. Dozvíte se, že jisté vázy, které jsou na aukcích připisovány Pavlu Hlavovi či Crystalexu Exbor nejsou výrobkem Crystalexu Exbor či nebyly vyráběny v Crystalexu Exbor podle návrhu Pavla Hlavy ………

V případě položky 59 a 61 se nejedná o návrh Pavla Hlavy, ale o modifikaci Hlavovy kapky, kterou navrhl někdo jiný. Článek v Glasrevue č. 5/1991 není o tvorbě Pavla Hlavy, ale o tvorbě ateliéru Exbor, a text k obrázku, kterého se organizátoři aukce dovolávají hovoří o variaci na Hlavovu kapku, nikoliv o Hlavově variaci na kapku – viz předchozí článek „Hlava a ti druzí“ pro další argumenty k popření autorství.

V případě položky č. 37 je podvrh zřejmý na první pohled. Žardiniéry se zatavenou fólií stříbra, které podle návrhu Pavla Hlavy skutečně vyráběl Crystalex - závod Exbor byly vyráběny z ambrového skla, resp. tmavě modrého skla přejmutého ambrem a křišťálem. Nebyly tedy červené, jak se někdy na aukcích objevují, či zelené jako pol. č. 37 katalogu Sýpka IV – tyto žardiniéry nejsou návrhem Pavla Hlavy, resp. nejsou výrobkem Crystalexu - závod Exbor. Jsou výrobkem sice pravděpodobně z Nového Boru (Egermann?), ale hlavně jsou mladšího data, než by odpovídalo výrobě v Crystalexu Exbor.

Zdeněk 5.5.2011

katalog Sypky je zde. J. :
http://www.sypka.cz/img/wysiwyg/obalka_sklo_4.pdf#page=5


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Pavel Hlava a ti druzí - reakce

Nelze nereagovat na pamflet, který se objevil již podruhé na jinak seriózních stránkách tohoto serveru.

Ano, na katalogu aukčního domu Sýpka se podílejí i další osoby. Je dobré se podívat, kdo je zde uveden. Od pana Zdeňka jsem si ještě nepřečetl ani jednu knihu o českém skle, na rozdíl od lektora tohoto katalogu. A že bych se odvážil srovnávat erudovanost pana Zdeňka s naším lektorem, tak to ani náhodou!

Nicméně uvedu pár faktů, které snad ostatní přesvědčí o tom, že pan Zdeněk se přinejmenším mýlí, pokud zde ještě není jiný důvod.

Glasrevue 1966/3 Vratislav Šotola – Nové technologie, nové sklo

Glasrevue 1969/11 – str. 335

Katalog Pavel Hlava 1988 – obr.4 – realizace z roku 1962

Všechny uvedené materiály jsou ze severu Československé sklo, takže jsou přístupné i panu Zdeňkovi. Vybral jsem namátkou- při větší píli bych doložil další odkazy. Snad stačí tři,ne?

Ještě jednu mystifikaci bych rád opravil. Exbor nezanikl, ale přešel jako provoz pod Egermann, ale v rámci Crystalexu. Jednoduchým vyhledáním na internetu lze toto zjistit. Dále se nemíním zaobírat vlastnickými právy ke značce Exbor .

Dále není pravda, že by pan Hlava mohl ovlivňovat výrobní činnost Exboru, neboť návrh prapůvodní „kapky“ se stal duševním vlastnictvím Exboru.

Jenom na okraj- lze považovat výrobky navrhované např. v roce 1976 a vyráběné v Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice a posléze tytéž vzory realizované v Beranek Glassworks za stejné a nebo se jedná, jak píše pan Zdeňek v případě Exboru, za plagiátorství?

Dle mého názoru, obdobné články jenom poškozují celé české sklo a mohou posloužit pouze jednotlivcům k jejich záměrům, které se zcela diametrálně liší i od zájmů aukčního domu Sýpka a „dalších osob“ spojených s těmito a obdobnými aukcemi.

A mám za to, že dosud seriózní a velmi dobře vedený server „Československé sklo“ pana Paříka nemá zapotřebí vést takovéto polemiky, které jenom uvádějí ostatní čtenáře v pochybnost, na svých stránkách. Dosud lze z těchto stránek získat nejen velmi kvalitní informace, ale i se nad některými články zamyslet či pobavit.

Pro pana Zdeňka – i kdyby jste reagoval jakkoliv, více mě to nezajímá. Mám totiž důležitější práci než abych polemizoval s, možná, poučeným „hlavologem“.

S přáním krásného prožití nejkrásnějšího měsíce roku

Jiří Viehmann  8.5.2011

a reakce na reakci....\"Innocent\"

PAN  JIŘÍ  A  TI  DRUZÍ

Pan Jiří je jeden z těch, kteří opakovaně odmítají uznat nevyvratitelná fakta a chovají se přesně podle rčení – potrefená husa …….

Nemíním se srovnávat s panem Langhamerem, to určitě ne. To ale neznamená, že nemám pravdu, resp. že nemají pravdu rodinní příslušníci Pavla Hlavy, vedoucí pracovníci z Crystalex – Exbor atd. Ono těch důkazů, že mám pravdu je řada, a jsou nevyvratitelné. Jistě mnoho z nás prošlo např. odbavením na letišti v Ruzyni a mělo možnost nahlédnout, co zde prodává Egermann …….

Nevím přesně, co nám chtěl pan Jiří dokázat odkazy na články v Glasrevue (3/1966, 11/1969) či na katalog Pavla Hlavy. Chtěl nám dokázat, že nemám pravdu? Dokázal opak a potvrdil má slova. Žardiniéry se zatavenou fólii stříbra byly Crystalexem Exbor vyráběny z odstínu ambr, resp. z tmavě modrého skla přejmutého ambrem a křišťálem. Vyráběny byly (a jsou vyráběny dodnes) podle návrhu Pavla Hlavy s použitím patentu dr. J. Špačka. To dokládají nejen různé články a katalogy, kterých se m.j. pan Jiří dovolává, ale také svědectví vedoucích pracovníků Crystalexu Exbor. V barvě zelené (viz položka č. 37 Sypka IV), červené či žluté byly vyráběny tvarově podobné hranované žardiniéry, nikoliv však se zatavenou fólii stříbra, ale se zatavenými barevnými skleněnými vlákny. Prostě hodinky a nebo holinky ……

Stejně tak nechápu, co nám chtěl pan Jiří dokázat svou hádankou na tomto webu – viz http://www.cs-sklo.cz/ceskoslovenskesklo/25-STARE-CLANKY-OLD-ARTICLES/2703-Hadanka-o-Jiriho-reseni. Chtěl nám pan Jiří snad dokázat, že není viditelného rozdílu mezi kapkou vyrobenou Crystalexem -Exbor a kapkou vyrobenou Egermannem? Viditelný rozdíl možná není (záleží kus od kusu), rozdíl ale je a nebo by měl být pochopitelně v ceně, tak jak je to obvyklé u starého díla a u díla novodobého. Kapku od Egermanna si mohu dojít koupit do jejich obchodu – je vyráběna dosud. „Originál“ kapku Crystalex – Exbor seženu obtížně……… Ono auto VW Brouk z roku 1940 také vypadá téměř stejně jako z roku 1960 – jen mají „trochu“ rozdílnou cenu.

Pan Jiří by se měl nepochybně seznámit s významem slova plagiát. Nejedná se o plagiátorství – to také netvrdím, to by pan Jiří nebo někdo jiný musel vydávat díla vytvořená někým jiným za díla svá. Zde se jedná o podvrh a klamavé jednání, protože je konáno vědomě. Jsou nabízeny vědomě umělecké předměty, které jsou ve skutečnosti výrobkem či návrhem někoho jiného. Takže, pokud jsou výrobky z Beranek Glassworks nabízeny jako výrobky z Beranek Glassworks, a nikoliv jako výrobky z Ústředí uměleckých řemesel, sklárna Škrdlovice, pak je vše v pořádku a nejedná se o podvod. To není ale náš případ – zde jsou nabízeny výrobky, které jsou připisovány někomu jinému či jinému výrobci. V tom je zásadní rozdíl, pane Jiří. A pokud ten rozdíl nechápete, pak je mi to líto, pak je skutečně jakákoliv diskuse zbytečná ……

Pan Jiří má pravdu v jediném bodu. Záměr jednotlivců – sběratelů českého skla se diametrálně liší od zájmů aukčního domu Sýpka a dalších osob spojených s touto aukcí. To je skutečně pravda. Zájmem sběratele je nepochybně mj. koupit předmět za cenu, která odpovídá tomu, co kupuje. To znamená, že označení předmětu odpovídá pravdě, a ne že předmět, který kupuje je ve skutečnosti něco jiného. Zájmem domu Sýpka, resp. osob spojených s touto aukcí je prodat co nejdráž, mnohdy, jak je vidět, bez ohledu na skutečný původ nabízených předmětů. A protože je značka „Pavel Hlava“ či „Crystalex - Exbor“ dobrou obchodní známkou, tak je prostě uvedena v katalogu Sýpka u všech nabízených předmětů, kde je to jen trochu možné, i když je to ve skutečnosti jinak či pravděpodobně jinak. Ani jednou není u autorství uvedeno „pravděpodobně“, „asi“ „?“ apod. Vždy se jedná podle autorů nepochybně o autorství „Pavel Hlava“, „Crystalex - Exbor“ a ne jinak.

K otázce existence Exboru uvedu jediné. Po „sametové“ revoluci se socialistický gigant – oborový podnik Crystalex Nový Bor rozpadl a provoz 13 (Exbor) závodu 1 o.z. Crystalex zanikl k 31.12.1990. Pak následovala řada jiných majitelů a jiných značek doprovázených konkurzním řízením vč. přerušení výroby až po značku Egermann, která zčásti převzala výrobu toho, co původně vyráběl Crystalex - Exbor. To je prostě fakt, se kterým nic neudělám ….. Nicméně u všech nabízených předmětů je uvedeno vždy Crystalex – Exbor. To znamená, že nabízené předměty jsou starší 20-ti let a nikoliv současná výroba ???????

Zdeněk 8.5. 2011


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Hlava z toho všeho kolem

Vážení přátelé, kolegové, Zdeňku, Jiří a ostatní soukromými maily zúčastnění, i Vy tiše přihlížející. Nechci dělat soudce ani arbitra odborných sporů, zvláště v oboru, ve kterém nejsem zcela odborníkem, tedy tvorbě pana Pavla Hlavy. Zároveň nechci připustit, aby se, jistě že pouze odborný a neosobní spor, rozhořel více, než je nutné.

Takže si asi naštvu oba své přátele a mimořádné znalce a příznivce československého skla – jak Jiřího, tak Zdeňka, když přidám pohled třetí.
Vezmu to trochu ze široka a od začátku.

První aukce na Sýpce byl z mého pohledu totální průšvih. Větší než malé množství chybných zatřídění skla mě vytáčelo do běla, zvláště když jsem dlouho před aukcí na evidentní chyby upozorňoval majitelku aukčního domu a mé připomínky byly okázale ignorovány, protože prostě nejsem dost „študovanej“ odborník.
Je už lidskou vlastností, že co je natištěno v aukčním katalogu s předmluvou renomované kapacity, bývá považováno za pravdu a tak se ty chyby brzo začaly přenášet do internetových aukcí. Možná si pamatujete, bil jsem se jak Jágr o puk a nitku na Sýpce nenechal suchou.
U následující aukce Sýpky mi byl poskytnut katalog ještě před vytištěním, udělal jsem pár drobných změn a pustil to dál s „u mě dobrý“ přičemž sám jsem hned na první straně vypustil do světa hloupou chybu, kdy váza a svícen dražené jako jedna položka byly oboje přiřazeny panu Wünschovi a přitom vázu navrhnul pan Vízner.
Náš svět sklářských fandů je malý, Honza O. hned moji chybu našel a já abych „chodil kanálama“.

Třetí a tu nadcházející Sýpku jsem už předem nedostal, u třetí jsem žádné závažné pochybení nenašel, u té čtvrté mě pochopitelně „flákla do oka\" položka 70 – výrobní číslo přesné, ale autor je Ladislav Paleček nikoliv Ladislav Oliva, ale protože výrobní číslo správně, beru to jako překlep, prostě stane se.

Jinou věcí, která mě tolik nedráždí, ale trápí pana Zdeňka, je určení výrobce.

Pan Jiří správně argumentuje – vždyť u škrdlovického skla také říkáme, že slavné „whirpoolky“ – vázy 43 a 46 viz katalog Sýpka IV, jsou věci Františka Víznera, i když víme, že je po restituci sklárny Uměleckých řemesel vyráběl i Vlastimil Beránek v Beránek Glassworks s.r.o. a v současné době vyrábí pan Jaroslav Svoboda v AGS Karlov (a docela nedávno i sklárna Princ, která je ovšem drze označuje „Design by Princ“.)

František Vízner tyto „whirpoolky“ původně navrhnul celé v křišťálu, postupně se objevují i jiné barvy jádra a některé transparentní křiklavé barvy jsou věci, od kterých sám František Vízner dává „ruce pryč“ a říká „ za tu barevnost já nemohu“ – ovšem ty vázy jsou stále jeho design, alespoň tak to jako sběratelé chápeme.

Já jako konzervativnější dávám přednost „starým“ Škrdlovicím před „Beránkovými“ Škrdlovicemi, u některých věcí jsem schopen „starou od nové“ odlišit, u některých nikoliv Nálepka „“ pro mě důkazem není, není těžké nálepku odlepit ze „starého Palečka“ a lípnout na „nového Víznera“.

U některých věcí jistotu, jestli je ta věc ze sklárny ÚŘ nebo ze sklárny Beránkovi nemám.
Například katalog Sýpka IV 16, 46, 60, 69, 71, 82, 96, 103 bych odhadoval spíše na Beránka než ÚŘ, u věcí 81 a 100 bych s jistotou tvrdil, že je to Beránek a u věcí 68 a 99 bych váhal, jestli jsou to „staré“ UŘ Škrdlovice nebo už Svobodův AGS Karlov. Jasné přiřazení v katalogu Sýpka  IV „novému Beránkovi“ je u Lichtágové (č. 13).  Kvalita skloviny a barevnost prostě roku 1945 v žádném případě neodpovídá.
Jako staromilec jsem tutéž vázu v bílém pulegosu koupil loni na Sýpce III a byl jsem nadšený, když jsem objevil nečistoty a nekvalitní sklovinu, protože jsem věděl, že mám tu „starou“.

Jak říkám, někdy vím na 100 procent, někdy na 99,999 ale jistá pochybnost může být, jindy jen padesát na padesát, proto mě nepohoršuje, když jako výrobce je uváděna sklárna Uměleckých řemesel a ne Beránek, ostatně Vlastimil Beránek převzal výrobní program sklárny ÚŘ takže vlastně jen ve výrobě pokračoval. S některými barevnými „úlety“.

Myslím, že totéž se dá říci i o genezi Crystalex – Exbor, Egermann – Exbor a Egermann s.r.o., kteří pro nás nešťastné sběratele pořád pokračují ve výrobě všech těch Hlavů a Rozsypalů z šedesátých let. Není pochyb, že Zdeněk má pravdu, že pokračující výroba těžce devalvuje hodnotu našich sbírek, když je něčeho moc, cena klesá. (Snad jen u politiky je to jiné. Čím víc politiků máme, tím jsou dražší.)

Férové by asi bylo u všech výrobků v katalogu uvádět všechny možné jejich výrobce, ale nejsem si jist, že by to bylo praktické. Váza z roku 1968 má pro mě a pro pana Zdeňka úplně jinou hodnotu, než ta samá na vlas stejná váza z roku 2010, s tím nic nenaděláme. Na druhou stranu, cenu si určuje kupující, možnost nekoupit tu je vždycky.

Ale pan Jiří má pravdu v tom, že ty kapky nejsou repliky či napodobeniny, jen prostě k našemu neštěstí se nikdy nepřestaly vyrábět.

Obecně a na závěr bych ovšem chtěl podotknout, že ačkoliv máme k aukčnímu domu Sýpka a jejich stylu prodeje a práce řadu výhrad měli bychom si uvědomit, že je to prozatím právě a pouze a jen Sýpka, kdo si fenoménu československého skla všimnul a tyto aukce posunují znalosti a vědomosti našich i zahraničních sběratelů tím správným směrem.

Tedy tím směrem, kterým se snažím jít i já, směrem k popularizaci a propagaci českého a slovenského sklářství.

Nabídka na Sýpce IV je zase o kousek širší než posledně, nabízeny jsou už i unikátní kousky pánů Exnara, Kleina, Wasserbauera,  Pačínka, Malivánka nebo mladých dam  - Anny Torfs a Daniely Prokešové.
A nakonec i toho pana Pavla Hlavy….

Neberme si výtky osobně a nehledejme nepřátele mezi přáteli, snažme se řešit věci méně veřejně, náš web čte hodně lidí i v zahraničí.


(Google překladač je asi mocný, například na včerejší ryze český článeček „Loučení“ jsem dnes dostal mail od kamaráda z Anglie, co si česky neumí říci ani o pivo:

I hope you are doing OK. I read your article on England and it is interesting. Especially what you have to say about selling nice glass being like saying goodbye to Julia Roberts! Amusing stuff. But you have several hundred \"Julia Roberts\" in glass, perhaps a thousand or more actually, so you should not be too unhappy about it.....
But I do understand and there are some pieces I may never be ready to say goodbye to!!!
)

Mějte se krásně
Jindra Pařík 8.5. 2011



Tak tohle je podvod! a sprosťárna....


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

YmJlM