logo    Československé sklo  Czechoslovakian Glass  Mistři českého skla - Czech Glass Masters 

Obsah


STARÉ ČLÁNKY - OLD ARTICLES »
Novému roku zažnem svíci

Traduje se ve světě písmenek jedna chasidská historka – Džbán; řekl
jednou cadik Baalšem /svatý muž dobrého Slova/ svým žákům: „Jako v
listu je síla kořenů, tak v každém díle je síla a přesvědčivost
člověka, který ho vyrobil, a je možno poznat z něj i povahu, chování
i charakter tvůrce. Tu padl Baalšemův pohled na pěkný pivní džbánek,
který stál před ním, ukázal na něj a pokračoval: „Není snad na tomto
džbánku vidět, že jej dělal muž bez nohou?“ Když Baalšem skončil,
vzal ten džbán náhodou jeden z žáků a chtěl ho odložit na polici.
Ale jakmile jej postavil, rozpadl se džbán na malé střípky ...
/Martin Buber, Chasidská vyprávění/


Sklo vskutku materiál živlů – ohně, světla, materiál proměn a
přesahů hmoty do metafyzického světa sotva tušeného poznání a
možností. Materiál výlučný, nezastupitelný, člověku intimně blízký,
schopný pojmout nejniternější tvůrčí podnět stejně tak extrémní
fyzické nebo technologické přetížení. Není asi v nejmenším náhodou,
že si k expresivní demonstraci lidského charakteru zvolil svatý muž
pivní džbánek ze skla.

Sklo, materie dílem svým původem přírodní, dílem člověkem smyšlená,
šlechtěna, provází jeho osud od časů starých Sumerů, avšak dodnes
slibující budoucno ve tvaru futuristické naděje. Ne náhodou, sklo
prozrazuje na své tvůrce i věci, které by oni sami sobě možná nikdy
nevzali odvahu přiznat.

Sklo též dává jasnozřivě a nezaměnitelně čiře prohlédnout jak se
věci tvůrčího úsilí, invence a funkčního obsahu mají i v
komplementární materii – materii barev, biologické hmoty dřeva,
žilkami prorostlého šutru, rzí prokousaného těla kovu, ... .
Pravděpodobně pod vlivem této nápovědy, poté, co se kdys moravský
básník Jan Skácel zavítal do ateliéru prof. Kaplického, napsal
báseň, kterou před zveřejněním zaslal coby hold uznání jednomu z
žáků:

Novému roku zažnem svíci
je neznámý a nemá tváře
jak anděl v kmeni lípy spící
a čekající na řezbáře ...

Završení tohoto prolínání zdánlivě anorganické hmoty skla s
organickým světem živých bytostí, je čitelně patrné například i v
antropomorfních objektech Lubomíra Blechu, kde svůj intimně niterný
vztah ke sklu vyjadřuje sklenými artefakty z řady „zajd gezund – buď
zdravý“, z řady, ve které oslavuje a zbožňuje objekty /orgány“
nejtajemnějšího nitra lidské bytosti: Játra Prometheova, Brána
života, Sedmibolestná monstrance – řady objektů, kterým se přes sklo
snaží přisuzovat bolesti, vášně i radosti.

V tom roce co za zády, divný byl, tolik jich z těch, které jsme měli
rádi, zůstalo rozdrceno na střepy, a střepy na prach. Ve skle a
světle budou však s námi nadále prodlévat v prostoru kosmickém -
tom, který dobrý skutek proměňuje v nebe. Nerozbijte se, šanujte a
opečovávejte svá srdce, játra, krevní řečiště, a vůbec ..., co bych
Vám jen mohl povídat.

Algebra 1. 1. 2012


Lubomír Blecha - Brána života Lubomír Blecha - Sedmibolestná monstrance Lubomír Blecha - Játra Prometheova


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

ZjU5ZThjYW